ZlatéTlapky

Zdraví a nemoci ...

NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ

Záněty svalů, kloubů a šlach

Patří k nejčastěji se vyskytujícím onemocněním pohybového aparátu. Mohou se vyskytovat samostatně, ale často se navzájem kombinují.

K nejčastějším příčinám patří mechanická traumata, přechod zánětu z okolní tkáně, celkové infekční onemocnění organizmu nebo následná infekce po zranění. K zánětu může dojít i po celkovém fyzickém přepětí organizmu.

Obecně se objevuje silná bolestivost, otok a teplota postiženého místa, kulhání, neochota k pohybu a porucha funkce.

Zlomeniny kostí

Při zlomeninách kostí dochází k úplnému nebo částečnému porušení jejich celistvosti.

Nejčastěji jsou to mechanická poškození, uplatnit se mohou i poruchy v mineralizaci kostí a kostní nádory.

Porucha funkce a bolestivost, otok, neobvyklá pohyblivost, uchem slyšitelné zvuky při tření zlomených kostí o sebe, tvorba podlitin, změna teploty tkáně v místě zlomeniny.

Křivíce (rachitis)

Jedná se o metabolickou poruchu, která postihuje zejména mladé kategorie psů, a to především velkých a intenzívně rostoucích plemen.

Příčinou rachitidy je nedostatek vápníku a fosforu v krmné dávce nebo nepoměr v příjmu mezi nimi, případně porucha v jejich vstřebávání a zabudovávání do organizmu při současném nedostatku vitamínu D. Na vzniku onemocnění se též může podílet porucha žláz s vnitřní sekrecí (příštítná tělíska) a chronické onemocnění střev a ledvin. Dále se uplatňuje překrmování štěňat převážně rostlinnou potravou (alkalizace žaludeční šťávy a. následná nemožnost dostatečného uvolnění vápníku z potravy pomocí kyseliny solné) a nedostatek slunečního záření (nemožnost syntézy vitamínu D, nutného pro ukládání minerálních látek). Příčinou může být i masivní parazitární invaze (škrkavky).

K prvním klinickým příznakům patří tzv. zvrácené chutě (lízání podle a stěn, požírání vlastních výkalů a cizích předmětů). Dále se objevuje neklid a trávicí poruchy. Při delším postižení se hlavní změny objevují na kostech dochází k jejich měknutí a deformaci (dlouhé kosti končetin), nápadné zduření kloubů a tzv. rachitický růženec v místě spojení žeber s žeberní chrupavkami. Dochází k opožděnému růstu, zvířata se obtížně pohyb a v těžších případech se objevuje bolestivost kloubů. Velmi vzácně dochází ke zpomalení či horšímu vývinu chrupu.

Dysplazie kyčelních a loketních kloubů

Více o této nemoci se dozvíte ZDE

NEMOCI POHLAVNÍHO ÚSTROJÍ

Hnisavý zánět dělohy

Jedná se o velmi vážné onemocnění zejména starších fen.

Jako hlavní příčina vzniku se uvádí nadměrné cystózní bujení děložní sliznice vlivem samičího pohlavního hormonu. Dochází k němu například při opakovaných falešných březostech u fen a nepravidelností v hárání (prodloužené hárání). Hnisavý zánět může vzniknout i z katarálního zánětu dělohy při vniknutí infekce do dělohy. Častou příčinou vzniku hnisavého zánětu dělohy je i aplikace hormonálních preparátů sloužících k přerušení nežádoucího krytí.

Červenohnědý až čokoládový výtok z pochvy s vločkami hnisu různé intenzity. Výtok může být i čistě hnisavý (např. žlutavé barvy), silně zapáchající. Při uzavřené formě zánětu se sekret hromadí v děloze a dochází k zvětšování objemu dutiny břišní. Objevuje se výrazná žíznivost, apatie a nechutenství. Při vstřebání děložního obsahu do krve dochází k celkové otravě organizmu sepsi. Na probíhající zánět dělohy může kromě klinických příznaků upozornit i souvislost s nedávno proběhlým háráním feny či umělé přerušení březosti.

Zánět předkožky

Zánět předkožky je velmi často se vyskytující problém u psů.

Vznik souvisí s malou možností psa provádět si sám hygienu předkožkového vaku. Zvláště v období pohlavního dospívání a následkem častých erekcí pyje dochází k infekci předkožkového vaku a hnisavému zánětu.

Hlenovitě hnisavý výtok, mnohdy značného rozsahu, vychází z předkožkového vaku psa. Jedná se o místní onemocnění bez postižení celkového zdravotního stavu.

NEMOCI KŮŽE

Zánět kůže

Zánět kůže vzniká působením mnoha vnějších, vnitřních a jiných činitelů. V pravém slova smyslu se nejedná přímo o samostatné onemocnění, ale o příznak jiného onemocnění.

Na vznik zánětu kůže mohou mít vliv kožní virózy, bakteriální, plísňová a parazitární onemocnění, poruchy žláz s vnitřní sekrecí, imunitní poruchy a poruchy pigmentace a keratinizace. Dále se uplatňují fyzikální a chemické příčiny, psychogenní vlivy (sebepoškozování) a kožní novotvary.

Projevují se obecné znaky zánětu. Zarudnutí, mírný otok a citlivost na dotek, zvýšená teplota postiženého místa a změna struktury kůže (strupy, šupiny, skvrny, mazotok, vředy, puchýřky a další). V komplikovaných případech dochází i k postižení celkového zdravotního stavu psa.

Kopřivka

Jedná se o toxicko-alergické onemocnění charakteristické rychlým vznikem svědivých edematózních kožních změn.

Příčiny jsou imunologické (přecitlivělost na biopreparáty, léky, krmivo, toxiny vnitřních parazitů a bodavého hmyzu apod.) a neimunologické (psychogenní faktory, dráždivé chemické sloučeniny, fyzikální příčiny – tlak, chlad, teplo atd., genetické abnormality).

Edematózní prosáknutí kůže s různou svědivostí a velmi rychlý nástup účinku, tvorba kožních pupenů, zježení srsti. Kopřivkové změny jsou nejrůznější velikostí a tvaru.

NEMOCI UŠÍ

Onemocnění zevního zvukovodu

Nemoci uší jsou nejčastějším zdravotním problémem psů a onemocnění zevního zvukovodu je často hlavní důvod návštěvy veterinárního lékaře. 

Podle poznatků se příčiny a faktory vzniku onemocnění zevního zvukovod řadí mezi predispoziční, primární a udržovací. K predispozičním faktorům (ty nevyvolávají záněty zevního zvukovodu samy o sobě, ale výrazně zvyšuji dispozici k onemocnění) patří tvar ušního boltce a utváření zvukovodu, obstrukce zvukovodu, macerace zvukovodu (zvýšená vlhkost), traumata a imunodeficience. K primárním příčinám patří parazité, přecitlivělostní (hypersenzitivní kožní reakce, cizí tělesa, mazotok, autoimunitní onemocnění, juveuilní celin slita a plísňová onemocnění. K udržovacím příčinám náleží bakterie, kvasinky, progresivní patologické změny a zánět středního ucha.

Třepání hlavou, škrábání se v okolí ušní báze, zarudnutí, zduření a bolestivost na tlak. Zvýšená tvorba ušního mazu různého charakteru. Při těžším postižení čvachtavý zvuk na ušní bázi (nahromadění hnisavého výtoku) a naklánění hlavy na postiženou stranu.

Krevní výlev v ušním boltci

Vyskytuje se často jako komplikace při onemocnění zevního zvukovodu.

Příčinou je výlev krve z prasklé cévky po mechanickém dráždění ušního boltce do prostoru mezi kůží a chrupavkou ušního boltce.

Vznik různě velkého naplněného útvaru mezi kůží a chrupavkou ušního boltce, třepání hlavou, bolestivost.

NEMOCI OČÍ

NEMOCI NERVOVÉHO ÚSTROJÍ

Zánět mozku a míchy

Jde o poměrně vzácné onemocnění, obvykle akutně probíhající.

Podle původu se záněty mozku a míchy rozdělují na infekční (bakterie, viry a neinfekční (parazité, otravy, poranění lebky) apod.

Do klinického obrazu patří změny chování, excitace až otupělost, nefyziologické postoje, křeče a obrny, záškuby svalových skupin, poruchy v reakci zorniček apod. Klinické projevy se dále liší v závislosti na lokalizaci, velikosti a charakteru zánětu.

Otřes a zhmoždění mozku a míchy

Příčinou otřesu mozku a míchy je silný mechanický inzult (úder, náraz na hlavu, pád apod.), kdy nedochází k makroskopicky zjistitelným změnám v mozkové tkáni. Při zhmoždění mozku, které vzniká ze stejných příčin jako otřes mozku, dochází k makroskopicky viditelným poškozením mozková tkáně.

Psychické deprese a svalová slabost, potácení, nekoordinace pohybů, v těžších případech mdloby až bezvědomí. Svalové záškuby až křeče, u psů zvracení. Objevuje se též bezděčné močení a kálení. V lehčích případech dochází k nápravě stavu za několik hodin až dnů. V těžších případech trvá postižení mnohem déle a můžou zůstat trvalé následky.

NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ

Zánět sliznice dutiny ústní

Záněty sliznice dutiny ústní mohou být nakažlivé nebo nenakažlivé, prvotní nebo druhotné.

Příčiny mohou být mechanické (ostré kostní úlomky), chemické (poleptáni

tepelné (opaření) a infekční (virové či bakteriální infekce) . Na vzniku zánět dutiny ústní se podílí například i zubní kámen, nedostatek vitamínů ve výživ a onemocnění vnitřních orgánů (druhotné příčiny).

Viditelné změny různého charakteru na sliznici dutiny ústní, zvýšené množství slin, zápach z dutiny ústní, snížený příjem krmiva, hubnutí při déletrvajícím zánětu, zvětšené podčelistní mízní uzliny. Při větším rozsahu postižení i zvýšená tělesná teplota.

Zubní kámen

Zubní kámen je velmi častou příčinou mnoha problémů zubů a dutiny ústní Vyskytuje se asi u 1/3 vyšetřovaných psů. U některých plemen (hlavně mat rasy) se vyskytuje už v mladém věku.

Zubní kámen se tvoří vysrážením minerálních látek obsažených ve slinách a jejich usazením na zubech. Při tvorbě kamene se uplatňují také odloupané epitelie ze sliznice dutiny ústní, zbytky potravy, bakterie apod. Usazování kamene začíná na zubním krčku a postupně se šíří na celý zub. Kámen brán samočištění mezizubních prostorů, potrava tam usazená se rozkládá a cel proces se zhoršuje. K tvorbě zubního kamene přispívá též jednostranné kane pouze měkkou potravou (chybí mechanické obrušování).

Žlutohnědý, žlutozelený až tmavohnědý drsný povlak na různě velké ploše zubů, záněty dásní a sliznice dutiny ústní, odporný zápach z tlamy, slinotok. V pokročilém stadiu vypadávání zubů, tvorba zubních kazů, nechutenství; bolestivé přijímání potravy a hubnutí.

Zubní kaz

Zubní kaz se u psů nevyskytuje tak často jako u lidí. Náchylnější na vznik jsou spíše domácí psi, psi krmení sladkostmi a psi, kteří mají mechanicky narušenou zubní sklovinu, ulomené špičáky apod.

Plemenná predispozice, častý výskyt zubního kamene, dietní chyby, mechanická poškození skloviny zubů.

Postiženy jsou především stoličky nebo špičáky. Kaz se projeví poškozením skloviny, postupně pak dochází k prohlubování procesu a infekci bakteriemi.

Objevuje se zápach z dutiny ústní, neochota k přijímání potravy (bolestivost) u při silném poškození dochází k rozkladu zuboviny a zub vypadne.

Zánět mandlí

Zánět mandlí je poměrně často se vyskytující onemocnění psů.

Uplatňuje se nachlazení, pití ledové vody po uhřátí, požírání sněhu. Dojde přitom k pomnožení choroboplodných zárodků (streptokoky, stafylokoky) tl zhnisání mandlí. Zánět mandlí je příznakem i u některých nakažlivých onemocnění.

Vysoká teplota, bolestivé otoky na krku, polykací obtíže, zarudnutí sliznice hrtanu, zarudlé mandle, někdy s hnisavými čepy, zduřelé podčelistní mízní uzliny, nucení ke zvracení, nechutenství a apatie.

Zánět žaludku

Jde o jedno z nejčastěji frekventovaných onemocnění u psa, vyvolané velkým množstvím příčin.

Častou příčinou jsou dietní chyby (příliš teplé nebo studené krmivo, znečištěné krmeno, náhlá změna krmení, zaplísněné, nakvašené nebo jiným způsobem znehodnocené krmivo). Poměrně často vyvolávají zánět žaludku cizí tělesa pozřená psem (kamínky, pecky, kousky rozkousaných hadrů, dřeva, umělých hmot apod.). Uplatňují se i parazitární infekce, choroby vnitřních orgánů (játra, ledviny) i druhotné vlivy infekčních onemocnění.

Zesílení, zduření a zřasení žaludeční sliznice (možno zjistit jen prohloubeným vyšetřením, např. kontrastním RTG), trávicí potíže, plynatost z kvasící potravy, nechutenství, nucení na zvracení a zvracení (často se žlučí nebo l s krví), apatie a celková slabost až vyčerpání spojené s dehydratací organizmu.

Torze střev

Více o této nemoci se dozvíte ZDE

Zánět střev

Po zánětu žaludku další velmi frekventované onemocnění psů, často probíhající současně.

Jsou v podstatě totožné s příčinami vzniku zánětu žaludku.

Hlavním klinickým příznakem zánětu střev je průjem. Výkaly jsou řídl zapáchající, někdy potažené hlenem, případně s krví. Okolí konečníku je potřísněno trusem. Břicho je bolestivé, napnuté, pes je neklidný, při vážnějším průběhu až apatický, vyhublý a dehydratovaný. Objevuje se i teplota, plynatí a uchem slyšitelná činnost střev.

Zácpa

Zácpa je stav, kdy dochází k nahromadění trusu ve střevě a k jeho ucpání. Vyskytuje se hlavně u starších psů.

Nejčastější příčinou zácpy je překrmení psa kostmi, kdy v žaludku dochází k nedostatečnému odvápnění přijatých kostí a jejich rychlé pasáži do další úseků střeva. Tam dochází k zahuštění jejich obsahu, vstřebání vody a vzniku kostního trusu. Trus pak uvízne v konečníku a vyvolá zácpu. Další možno příčinou vzniku zácpy jsou mechanická ucpání trávicího traktu (zvětšená prostata, nádory), poruchy v nervové regulaci činnosti střev apod.

Neustálé nucení ke kálení bez efektu, bolestivost břicha, kňučení, naříkání.

Při déletrvajícím postižení malátnost, únava, apatie, zvracení, nepřijímání potravy. Může dojít ke krvácení z konečníku (mechanické podráždění a zánět sliznice střeva), v neřešených případech až k nekróze střeva, jeho ruptuře a k zánětu pobřišnice.

Hnisavý zánět análních váčků

anální váčky, uložené u psa po obou stranách konečníku na přechodu sliznice konečníku v kůži, vylučují značně páchnoucí sekret pastovité konzistence. Sekret určuje výraznou pachovou identitu jedince.

Při dlouhodobě řídkém trusu se anální žlázky nevyprazdňují, sekret se v nich hromadí a tuhne. Váček zduří, vývody se ucpou, obsah se může druhotně infikovat a zhnisat.

Zduření okolí konečníku, bolestivost, sáňkování. Při dlouhodobém zánětu i tvorba píštělí.

Zánět slinivky břišní

Zánět slinivky břišní je v posledních letech stále se častěji vyskytující onemocnění psů.

Při zánětu slinivky břišní dochází k poruchám v nervovém a hormonálním řízení vylučování enzymů slinivky břišní a následným poruchám celkového zdravotního stavu. Zánět slinivky břišní probíhá ve formě akutní nebo chronické. Často je spojen s krmením vysoce tučného masa a může být vyvolán i některými léky.

Při akutním postižení se projevuje výrazná bolestivost v horní části břicha, zrychlený dech a puls, zvracení, deprese, dochází k rapidnímu zhoršování zdravotního stavu a šoku. Při chronickém postižení a nedostatečné produkci enzymů slinivky břišní dochází k hubnutí psa s nemožností přibrat na váze, často při stejném i zvýšeném příjmu potravy. Pozorujeme objemově zvýšené množství trusu s nestrávenými zbytky potravy, páchnoucí průjmy, zvýšené množství tuku v trusu a jeho světlejší barvu, nadýmání a občasné bolesti břicha.

Zánět jater

Zánět jater je vážné onemocnění, které může postihnout různé věkové kategorie psů. Zánět je bud’ infekční nebo neinfekční, probíhající akutně nebil chronicky.

K nejzávažnějším příčinám vzniku zánětu jater patří virové infekce. Uplatňují se též bakteriální infekce a parazitární invaze. Neinfekční zánět jater mohou způsobit jedovaté látky (postřiky, záměrné otravy, těžké kovy, plísně) a poruchy látkové přeměny (cukrovka, větší dietetické chyby, podvýživa).

Klinický obraz má mnoho podob v závislosti na příčinách vzniku jaterního zánětu. Při akutních stavech dochází k poruchám funkce jater, jež mohou vést až ke zhroucení metabolizmu – tzv. jaterní kóma. Chronické procesy s·e navenek mohou projevit trávicími poruchami, střídavými průjmy, občasným nechutenstvím, hubnutím, únavou, vodnatelností a někdy žloutenkou. Ke spolehlivé diagnostice a potvrzení zánětu jater slouží metabolické testy (laboratorní biochemické vyšetření krve).

NEMOCI MOČOVÉHO ÚSTROJÍ

Zánět  ledvin

Poměrně často se vyskytující onemocnění psů s akutním nebo chronickým průběhem.

Virové a bakteriální infekce, otravy a lékové otravy, nevhodná výživa., metabolické poruchy, mechanická poškození, prochladnutí apod.

Akutní zánět je provázen celkovou poruchou organizmu, nechutenstvím a únavou. Objevují se i horečky. Oblast beder je citlivá na pohmat, pes se neochotně pohybuje, chodí strnule a nahrbeně, bolestivě močí. Sekrece moči je snížená, v konečném stadiu může přestat úplně. V moči se může objevit krev. Chronický zánět ledvin se vyvíjí z akutní formy nebo vzniká jako proces chronický už od počátku onemocnění. Příznaky jsou podobné jako u akutního zánětu, probíhají však mírněji. Diagnosticky cenné je laboratorní vyšetření moči.

Zánět močového měchýře

U psů poměrně frekventované onemocnění s akutním nebo chronickým průběhem a různým charakterem postižení sliznice močového měchýře.

K zánětu dochází velmi často rozšířením infekce z ledvin nebo vývodných močových cest. Uplatňuje se i nachlazení a prochladnutí. Zánět mohou vyvolat i močové kameny, které dráždí a poškozují stěnu močového měchýře. Dráždění vede k jejímu zbytnění, močový měchýř ztrácí pružnost a moč v něm stagnuje. Vliv na vznik mají i dráždivé látky pozřené psem a uplatnit se mohou i poruchy v nervové regulaci vyprazdňování močového měchýře.

Častější nucení na moč, moč odtékající po kapkách, bolestivost při močení, zvětšení močového měchýře a jeho citlivost na tlak. V moči může být i krev, někdy i hnis.

Močové kameny

Usazeniny rozličného organického a minerálního složení ve formě kamenů, močového písku a drtě.

Příčiny vzniku jsou bud’ zánětlivé, nebo nezánětlivé. Základem jsou koloidní částečky organické hmoty, na které se ve vrstvách nalepují minerální součásti moči. Z mnoha faktorů, které ovlivňují vznik kaménků, lze uvést například malý příjem tekutin, nevhodné složení stravy, nadbytek minerálních solí, poškození ledvin opakovanými záněty.

Časté nucení na močení, močení po kapkách (i s krví) a projevy bolestivosti, hrbení se, často až zástava močení.